Správní rada Nadačního fondu
-

Ivo Mathé
Počátkem sedmdesátých let 20.století vystudoval Filmovou a televizní fakultu AMU (FAMU), kde od roku 1990 až dosud působí jako pedagog. V letech 2005 až 2013 byl rektorem Akademie múzických umění (AMU). Působil jako výkonný producent v Československé televizi, v roce 1990 se stal šéfproducentem tamní umělecké tvorby. V roce 1991 byl zvolen prvním generálním ředitelem České televize a ve funkci setrval do roku 1998. V letech 1995 až 1998 byl zároveň viceprezidentem European Broadcasting Union (EBU) v Ženevě. Ivo Mathé od roku 1998 do roku 2003 pracoval pro Václava Havla jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Je zakládajícím členem a nyní prezidentem České filmové a televizní akademie i dlouholetým členem Evropské filmové akademie.
-

Erika Gaertner
Dr. Erika Gaertner je psycholožka a psychoterapeutka. Již jako dítě hrála v různých filmech a později produkovala film "Resilience. Židovský život na vzdor Hitlerovi". Vzhledem k tomu, že je dcerou Hanuše Gaertnera, je pro ni velmi důležité pokračovat v otcově boji proti předsudkům a rasismu, za toleranci a lidskost.
-

Michal Lobkowicz
V letech 1992-2002 působil v české politice jako poslanec Poslanecké sněmovny, kde byl členem zahraničního výboru a výboru pro EU, jako ředitel kabinetu ministra zahraničí a jako ministr obrany ve vládě Josefa Tošovského. V rámci české politiky se zabýval zejména vstupem Česka do Evropské unie a NATO a obrannou politikou. Významně se podílel na přípravě a schválení Česko-německé deklarace. V současnosti se věnuje podnikání v oblasti fúzí firem a akvizic a správě majetku.
Kdo byl Hanuš Gaertner
Dr. Hanuš Gaertner vyrůstal jako syn židovských rodičů z Čech v Hamburku-Eppendorfu. V roce 1938 ho znepokojení rodiče kvůli rostoucímu antisemitismu poslali k příbuzným do Prahy, matka a bratr uprchli do Švýcarska a přežili. Jeho otec byl v roce 1941 deportován z Hamburku do Minsku a zavražděn v jednom z vyhlazovacích táborů. V roce 1942 byl Hanuš deportován do ghetta Terezín, poté v prosinci 1943 do koncentračního tábora Osvětim a později do Schwarzheide, odbočky koncentračního tábora Sachsenhausen. V dubnu 1945 byl poslán na „pochod smrti“. Dne 6. května dorazil vyčerpaný a vyhladovělý do Terezína jako jeden z mála přeživších jak pochodu smrti, tak celého holocaustu.
Po válce se Hanuš Gaertner vrátil do Prahy a vystudoval práva. Protože nikdy nevstoupil do komunistické strany, nemohl pracovat jako právník. Stal se novinářem a překladatelem české literatury do němčiny. Po celý život se snažil, aby lidé nezapomněli nejen na hrůzy války a nenávisti, ale také aby si vždy zachovali lidskost, navzdory všemu. Jako přeživší holocaustu byl Hanuš Gaertner přesvědčen o nutnosti existence nezávislého státu pro židovský národ, aby židovští lidé po tisíciletí pogromů a pronásledování měli na světě místo, kde jsou v bezpečí před rasově motivovaným pronásledováním a vraždami. V roce 2016 o něm byl uveden film "Resilience. Židovský život na vzdor Hitlerovi".
Hanuš Gaertner zemřel v Praze 1. 12. 2022.